Skoky

Pokud jste si jiz v bocním sedu jisté, muzete zacít skákat.

Skákání v dámském sedle

Pri skákání v dámském sedle je nejdulezitejsí rovnováha a uvolnení. Predstavte si situaci: " Jezdkyne v DS se rítí na skok bez predchozí praxe. Telo ztuhne a zaklání se v ocekávání strasného soku - kdyz kun zvedne hlavu, jezdkyne se stále více zaklání- v momente odrazu sedí celou vahou v posedlí a je vymrstena ze sedla díky síle, kterou kun vynalozí k prekonání prekázky. Od katapultování ze sedla je ochránena pouze skokovou hlavou o kterou se zarazí a otezemi, kterými skubne koni v tlame, kdyz je pouzije jako záchranné drzadlo."
Jak tedy správne skákat v dámském sedle:

Nasí snahou je docílit skoku, pri kterém nedostane jezdkyne ránu od sedla, oteze jí nebudou vyskubnuty z ruky. Nebude koni prekázet, ale bude ho následovat v pohybu.

Toho docílíte prenesením váhy na pravé stehno v prední cásti sedla. Má to hned dvojitý úcinek:
1. Následujete kone a nezustáváte za pohybem - neskubete otezemi
2. Zvednete sedací kosti z posedlí do jakéhosi "lehkého sedu" - vyhnete se ráne do zadnice od sedla pri odrazu

Obou techto úcinku dosáhnete zhoupnutím tela vpred, zatímco je kun v první fázi skoku. Vase telo se opírá o pravé stehno, celá váha spocívá v míste teziste kone a díky tomu sedíte v "lehkém sedu". Zhoupnutí vychází od kyclí, nikoliv od pasu. Pokud se ohnete pouze v pasu, nedostanete se dostatecne dopredu a zustanete za pohybem, coz v DS není vubec príjemné. Telo se nesmí naklánet do zádné strany, jen v rovnováze následuje pohyb kone. Celá fáze zhoupnutí musí být dokonale synchronizovaná s odrazem kone. Vse je vecí cviku a jezdkyne sama zjistí po pár pokusech, ze krome onoho zhoupnutí nemusí behem skoku delat vubec nic. Pokud dobre sedíte pri odrazu, je nejvýse pravdepodobné, ze doskok absolvujete bez vetsích potízí. Po prekonání vrcholu skoku se telo automaticky navrací do puvodní polohy.

Behem samotného skoku zustává levé koleno ohebné na svém míste. Ohebnost je dulezitá, protoze musí stehnu dovolit pohyb vpred. Zde je vse závislé na postavení skokové hlavy sedla. Dnesní bezne pouzívaná sedla mají skokovou hlavu umístenou cca v polovine stehna jezdkyne. Pro skákání je ideální nizsí postavení skokové hlavy blíze ke koleni, umoznující stehnu posunout telo do "lehkého sedu".

Behem skoku by jezdkyne mela udrzovat za kazdé situace lehké prilnutí na otezi. Pokud ramena zustanou jiz pri odskoku ztuhlá, bude skubnutí v tlame kone nevyhnutelné. Proto musíte paze ohýbat v závislosti na pohybu vpred, aby oteze byly napjaté a prilnutí zustalo zachováno v kazdé fázi skoku. Jak se pri doskoku telo narovnává, je treba oteze povolovat dopredu a dolu témer v celém rozsahu, az do natazení prstu. Tak bude mít konská hlava dostatek prostoru k pohybu. Ruce nesmí skubat zpet, ale po doskoku je prehmatem zkrátíme na puvodní délku a pokracujeme v rovnomerném cvalu.

Celý sled cinností vaseho tela pri skoku by mel být procvicován nejprve na kavaletách a malých krízcích, nez prikrocíte k prekonávání klasických prekázek.